Z louže pod okap
Grebeníček s „lidskou tváří“ Vojtěch Filip byl po nechutných zákulisních bojích
vedených špičkou KSČM zvolen v sobotu 1. října na 7. zasedání předsedou této
strany. ÚV KSČM má 93 členů a z přítomných 89 se pro něj vyslovilo 63 a jediný
protikandidát „ultralevicový“ Václav Exner dostal „podporu“ 20 členů ústředního
výboru. Je zajímavé, že volební komise obdržela tři návrhy na volbu nového
předsedy. Tím třetím byl Miroslav Grebeníček, který však znovu kandidovat
odmítl. V okamžiku voleb bylo z 93 členů ústředního výboru přítomno 89.
Odevzdáno bylo 88 hlasovacích lístků, z toho 83 platných a téměř groteskní
fraška, kterou předváděl podivně nesourodý ÚV KSČM však nebyla tímto aktem
ukončena. Bývalý předseda ÚV KSČM, stál v čele této „komunistické“ strany. 12
let. Za celou dlouhou dobu se KSČM pod jeho „vedením“ nikdy neodchýlila od
škodlivé nekomunistické politiky. Grebeníček, který byl “proslaven“ tím,
že něco
jiného říkal na setkání prostých komunistů a sympatizantů strany a úplně jinak,
často zbaběle a s podlézavou pokorou odpovídal na otázky novinářů v masmediích,
ještě před volbou nového předsedy zbaběle opustil sál. Vysvětlení tohoto kroku
musel podat udiveným novinářům na tiskové konferenci nový předseda Vojtěch
Filip, když s advokátskou rafinovanosti řekl: „Miroslav Grebeníček byl členem
ústředního výboru z titulu volby do funkce předsedy ÚV KSČM. Přijetím, vzetím na
vědomí jeho rezignace, jeho práce a členství v ústředním výboru zanikly. Také se
počet členů ústředního výboru z 94 zmenšil na 93 členů. On tam byl po celou
dobu, po kterou tam být měl. Signalizoval jak na jednání kolegia volených
funkcionářů, tak na mimořádném zasedání výkonného výboru ÚV KSČM, že na tiskovou
konferenci nepůjde. Že ve chvíli, kdy svůj mandát ukončí, odejde. Je to jeho
právo a není to nic, co bychom nevěděli“ vysvětlil Filip a pokračoval:
„šlo o domluvu, nikoli o nějaké drama. To, že se otevřeně diskutuje o mnohých
věcech, nepovažuji za nějakou krizi ve straně. Jenom si prostě umíme říci věci z
očí do očí. Jsem rád, že spekulace o tom, že je to jenom hra, taktika, že se to
vždy v komunistické straně tak dělalo atd. se nepotvrdily. Proto to hodnotíme
jako velice pozitivní. KSČM vlastně prokázala, že je schopna se nátlakům, které
samozřejmě existují, vyhnout a že
umí
pracovat jako demokratická strana.
Nic dramatického na tom nevidím. Samozřejmě, že je dramatické, že Mirek
Grebeníček odešel v průběhu období mezi sjezdy. Já jsem mu osobně poděkoval za
to, co všechno pro KSČM vykonal. A zejména jsem také ocenil, jak dlouho vydržel
nátlak a ztrátu rodinného soukromí, kolik toho obětoval i z pohledu lidského
sebezapření, kdy mu nezbývalo nic jiného, než snášet útoky na svoji osobu, …“.
Vojtěch Filip v prvních slovech před novináři přesvědčil o svých advokátních
schopnostech – zakrývat prostá fakta, budou-li tyto jeho schopnosti uplatňovány
při vedení KSČM, věřím, že táto strana bude umět
pracovat jako demokratická strana,
bohužel jako ODS a jiné „demokratické“ strany českého politického spektra. Je
pochopitelné, že Vojtěch Filip nemohl a neřekl, že KSČM umí a
bude pracovat jako komunistická strana.
A to je pro opravdové komunisty i ty, kteří jsou dosud členy KSČM
rozhodující poznatek z celé „volební“ taškařice, která vznikla po teatrálním
odchodu Grebeníčka a po neméně teatrálním příchodu Vojtěcha Filipa. Jeden akt
smutné tragikomedie skončil, po malé pauze může fraška pokračovat. Kdo jsou
herci na scéně víme, kdo je autorem této hry můžeme předpokládat, kdo je
režisérem frašky …?!
Magdon