O nás - září 2001

  Po restauraci kapitalismu ve východních zemích na přelomu 80.a 90.let XX. století, se světové komunistické hnutí ocitlo před závažnou otázkou, na níž má povinnost najít vědecky důslednou a revolučně správnou odpověď: Jaké byly hlavní příčiny tragické dějinné kolize, jež dočasně rozvrátila gigantickou budovu nové společenské formace, zákonitě střídající epochu třídní společnosti?  více >>>

O nás - listopad 2003

  Mezi jedno z nejdůležitějších a nejožehavějších témat jak so­ciální teorie, tak i soudobé politické praxe revolučních stran, patří otázky poměru a vztahu těchto stran vůči buržoasnímu parlamentu. Není náhoda, že všechny pseudolevicové, systémotvorné i rádobykomunistické strany, provádějící politiku bezzásadových ústupků a přízpůsobovačné kolaborace vůči vládnoucí elitě i jejím politickým či vojenským zločinům  více >>>

O nás - listopad 2003

  Ještě poměrně donedávna se mohlo leckterému krátkozrace uvažujícímu prognostikovi či jinému přesvědčenému vyznavači „tržních“ hodnot zdát, že politické a majetkové převraty v zemích bývalého východního bloku, budou počátkem trvalé a neotřesitelné pevnosti i stability evropského kapitalismu jako systému. Vládnoucí establishmenty všech „vyspělých“ zemí Evropy, s velkým optimismem očekávaly nadějnou prosperitu, všeobecný rozvoj a dynamickou budoucnost svého společenského řádu  více >>>

O nás - listopad 2003

  Maastrichtské dohody z let 1991, resp. 1992-93, jak je rovněž všeobecně známo, vnutily západním dělníkům a zaměstnancům ta nejhorší sociální a „flexibilní“ omezení i bezpráví od konce II.světové války. Tyto dohody tvoří v podstatě hlavní jádro současné podoby i vnitřního vývoje Evropské unie a jejího „moderního“ liberalismu. Tyto dohody byly za prvé bezprostředním výsledkem i podstatným prvkem pokračujícího, v systémově daných rámcích a soukromovlastnických strukturách  více >>>

O nás - listopad 2003

  Uvedeme jen pár nejcharakterističtějších příkladů z těchto bojů: Radikální, zásadový a posléze i vítězný boj belgických dělníků Clabecqu v letech 1997- 98 a vstup revolučních marxistů z PTB a odborářů Clabecqu, Caterpillar a VW do bojů středoškoláků a učitelů v r. 1996, později i bojů státních zaměstnanců v r. 1998. Masové studentské nepokoje ve Francii a v Řecku v letech 1998-99 proti neoliberální školské reformě, mohutné protesty a zápasy francouzských i ostatních evropských rolníků, četné generální stávky, které právě v posledních letech tak intenzivně propukají a v čím dál rostoucím měřítku aktivizují moderní evropský   více >>>

O nás - listopad 2003

  Tak zvané „klasické“ odborářské akce, v nichž jde zejména o sociálně-ekonomické požadavky, jsou nezbytným vývojovým předpokladem zapojení prostých dělníků do následných, kvalitativně vyšších forem protestů i antisystémových bojů. Tyto akce jsou samozřejmě jednou z vůbec prvních forem mobilizace utlačovaných v boji proti kapitálu. Avšak na druhé straně co se týče jejich relativní „pokojnosti“ a „umírněnosti“, ta je bohužel většinou právě výsledkem onoho neblahého působení a vlivu státotvorných oportunních sil  více >>>

O nás - listopad 2003

  Tyto souvislosti jsou však naprosto neoddělitelné od velmi důležité, ba dokonce zcela bez nadsázky stěžejní problematiky, jež se týká tzv. stupně vyspělosti „subjektivního faktoru“ pro možné revoluční změny. Není žádnou novinkou, že s  touto otázkou „subjektivního faktoru“ mimořádně úzce souvisí problematika zákonitosti míry a stupně odklonu či odlivu důvěry širokých vrstev od zkrachovalé politiky pseudolevicového revizionizmu, dnes také a především co se týče zkrachovalé politiky pseudokomunistických  více >>>

O nás - listopad 2003

  Toto stručné zkoumání situace třídního boje v evropských zemích „I.světa“, nám však zároveň ukazuje jednu velmi podstatnou věc, která vyjde najevo, jakmile porovnáme uvedené poměry se zeměmi „II.světa“, se zeměmi bývalého východního bloku. V těchto zemích, monopolním kapitalismem nedávno znova uchvácených, pro něž nebylo určeno žádné postavení rozvinutých „metropolních“ velmocí  více >>>

O nás - září 2005

  Počínaje Chruščovem, nástupničtí revizionističtí vedoucí představitelé SSSR denuncovali Josefa Stalina, že pěstoval „kult osobnosti”, který, jak tvrdili, velmi pokřivil vnitřní život strany, způsobil velkou škodu sovětskému společenskému rozvoji a zabránil ekonomickému růstu. Když Chruščov, ve své funkci prvního tajemníka ÚV KSSS, přednášel 14. února 1956 na XX. sjezdu strany svou zprávu, necítil se dostatečně silný, aby otevřeně a přímo zaútočil na Stalina. Naopak byl nucen k uctivým a souhlasným zmínkám o Stalinovi a boji strany pod jeho vedením. Pravil: „Krátce po XIX. sjezdu smrt vzala Josefa Vissarionoviče Stalina z našich řad.  více >>>

O nás - září 2005

  Termín “stalinismus” označuje politickou teorii a praxi, které se cele vztahují k osobnosti Josefa Vissarionoviče Stalina, vůdce ruského bolševismu po úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina-Uljanova (1924).¹ Je přitom nutno hned na počátku razantně odmítnout názory, že stalinismus představuje vykolejení z původní a “pravé” leninské cesty, jakýsi tragický, asystémový a proti zakladatelskému duchu bolševismu jdoucí historický exces. Pokud totiž identifikujeme základní Leninovu ideovou sumu (diktatura proletariátu, vytvoření avantgardní, hierarchicky členěné, na demokratickém centralismu fungující a profesionálními revolucionáři² vedené politické strany, teorie o imperialismu jako posledním stadiu kapitalismu  více >>>

  Teorie 21.9.2005

  Vráťme sa ešte do histórie antikomunizmu resp. k súčasnému oživovaniu propagandistických výmyslov a poloprávd, ktorých hlavným cieľom je skompromitovať celé historické obdobie 2. poloviny XX. storočia, najmä však silného predstaviteľa socialistických ideí - J.V. Stalina. Po sporoch o "Leninovej záveti„ a pokusoch o jeho kompromitáciu v súvislosti s "ukrajinským holokaustom„ sú nemenej populistické antikomunistické analýzy a závery na tému Veľká čistka. více >>>

  Teorie 21.9.2005

  Dávno pred oficiálne udávaným termínom začiatku psychologickej vojny s komunizmom sa nová rodiaca sa filozofia stala predmetom sústredeného odmietania zo strany vedúcich spoločenských vrstiev v krajinách raného kapitalizmu. Pretože marxizmus menil pohľad na históriu vývinu ľudskej spoločnosti a na formovanie nových spoločenských vzťahov, daný stav nepriateľsky prijímala vtedy najmä cirkevná hierarchia. více >>>

  Teorie 22.9.2005

  V uplynulých dnech všichni pokrokoví lidé této planety si připomněli 60. výročí porážky fašismu, které mohlo být dosaženo díky sebeobětování desítek milionů komunistů a antifašistických bojovníků v celé Evropě. Nikdo nemá právo vymazat z paměti kohokoli tento vítězný den, který nám darovaly obrovské oběti především sovětského lidu. Mohlo k němu dojít na základě převahy socialistického politickoekonomického systému a také díky vedení VKS(b) v čele s J. V. Stalinem.  více >>>

 Teorie 4.10.2005

  Spoločenské a ideologické problémy nebolo možné dlhodobo a trvalo riešiť citovaním Marxa či Lenina. Aktuálne potreby riešenia spoločného jestvovania tried, ktoré novo vznikali, s tými, ktoré mladá spoločnosť zdedila z predchádzajúcej formácie, spolužitie a spolutvorba materiálnych a duchovných hodnôt novej fázy vývinu veľkej časti populácie Zeme rôzne ideovo vyzbrojenými jedincami, vyžadovali nové práce teoretického frontu, ktorý si dnes uvedomuje zodpovednosť za predchádzajúci vývoj i v riešení otázok koexistencie rôznych svetonázorových prúdov.   více >>>

 Teorie 19.10.2005

  p. Dolejš jásá, když tvrdí: "... rozchod (s KSČ) spočívá především v tom, že KSČM respektuje politický pluralizmus a odmítá metody vnucování jedné pravdy, jediného názoru..." Takovým výrokem vlastně p.Dolejš říká: Naše strana, komunistická strana jen podle jména, z plného srdce vyznává zásadu: Rozděl a panuj! To za prvé a za druhé také neuznává, aby strana ve své politické praxi pracovala v rámci demokratického  centralizmu  více >>>

 Teorie 13.11.2005

  "Snadnější přístup k zahraničnímu vzdělání" - to je první "výhoda", kterou mladým lidem nabízí ta nádherná a tolik toužebná Evropská unie. Něco takového se neštítí paní Konečná vyslovit v době, kdy se vzdělání na vysokých školách čím dál více stává výsadou bohatých? Kdy je čím dál méně dostupné pro desetitisíce mladých, jež pocházejí z prostých rodin námezdně pracujících, drob­ných živnostníků nebo nezaměstnaných?  více >>>

  Teorie 18.11.2005

  V letošním roce uplynulo již 16 let od zásadních společenských událostí, které vedly ke „svržení“ již paralyzované vlády Komunistické strany Československa (v souvislosti s mezinárodními tendencemi a vůbec celkovým „globálním“ kontextem oněch zvratů). Dále k radikálnímu vlastnicko-majetkovému převratu jako ekonomické podstatě nových poměrů a na tomto základě k tzv. kontrarevoluční politické restauraci, tj. obnovení fakticky protilidové, navíc monopolistické a nadnárodním centrům se plně podřizující, kapitalistické neoliberální společenské struktury  více >>>

  Existuje "dělnická třída"?

  Teorie 14.12.2006

  Tvrzení, že dělnická třída v průmyslových zemích zaniká s rozvojem monopolistického kapitalismu, není správné. Naopak, vyvíjí se jako odpověď na rozvoj technologií, které ke zbožní výrobě připojují stále více duševní práce. Dělnická třída nastupuje i v odvětví služeb. Musíme zdůraznit vedoucí úlohu průmyslového proletariátu - v industrializovaných krajinách i v třetím světě - když se to týká uvědomování, organizování a sjednocování pracujících jako celku v boji za socialistickou revoluci.  více >>>

  Teorie 4.2.2007

  Orientovať sa výlučne na získanie sociálnodemokratickej väčšiny v parlamente, to znamená orientovať sa na formálnu stránku buržoáznej demokracie, a nie na jej reálny obsah. Účasť v parlamente bude užitočná len vtedy, keď jej cieľom nebude spolupráca s buržoáziou, ale využitie legálnych foriem na rozvíjanie triedneho boja proletariátu. „Kto je teda za zákonitú cestu reforiem, zároveň i v protiklade k dobytiu politickej moci a spoločenskému prevratu, ten si v skutočnosti nevyberá pokojnejšiu, istejšiu pomalšiu cestu k tomu istému cieľu, ale vyberá si iný cieľ, to znamená 'namiesto vytvorenia novej spoločnosti len nepatrné zmeny v starom zriadení"  více >>>

Teorie 10.3.2007

  Únor znamenal rozhodující politicko-mocenské vítězství dělnické třídy nad buržoazií. V tomto konstatování je shrnut v nejobecnější podobě historický význam Února v dějinách Československa. Obdobně jako všechny velké třídní a politické srážky však byl a dodnes je jeho ohlas jiný u vítězů a poražených, neboť ani po dvaceti pěti letech nepatří toto mocenské střetnutí dvou protichůdných třídních sil jen historii. To se projevuje zejména tehdy, hledáme-li odpověď na otázku, jaký byl charakter Února a jaké byly skutečné příčiny jeho vzniku.  více >>>

Teorie 10.3.2007