Budeme stranou otevřenou pro lidi a jejich potřeby

Rozhovor Haló novin s Jozefem Hrdličkou, nově zvoleným předsedou KSS

Ze dvou kandidátů na předsedu jste s převahou zvítězil. Čím jste zaujal členy ÚV, když vám dali přednost?

Začal bych asi takto. KSS se nedostala do parlamentu. Když hodnotíme objektivní a subjektivní důvody, proč jsme vypadli z parlamentu, musím říci po pravdě, že si za to můžeme sami. Lpění na starém stylu práce, nedostatek aktuálního vnímání politiky a nedodržování stranické disciplíny se podepsalo na naši neúčasti v parlamentu. Členové ÚV si to začali uvědomovat. Ale až po naší prohře. Spojili s mou osobou naději, že jako mladý člověk nejsem zatížen těmito neduhy a mohu vést stranu jiným způsobem.

Mluví se o tom, že váš protikandidát Karol Fajnor, neměl možnost vystoupit na sjezdu. Je to tak?

Jsem rád, že mohu dohady uvést na pravou míru. Karol Fajnor nebyl zvolen svou organizaci za delegáta sjezdu. Ale protože byl členem ÚV, mohl se účastnit sjezdu se všemi právy jako každý jiný delegát a mohl vystoupit i v diskusi se svou vizí. Musím podotknout, že představa každého kandidáta na předsedu vychází z programu strany. V tom nemůže být rozdíl. Ale každý kandidát může mít své přístupy, prostředky a představy, jak program strany realizovat. Delegáti nás oba velmi dobře znali. Byli jsme oba poslanci NR SR, každý v jiném období jsme vykonávali funkci místopředsedy ÚV. Proto rozhodli, že není třeba, abychom je seznamovali s našimi představami. Rozhodli podle poznání, které si vytvořili z naší práce. Kdyby Karol Fajnor projevil zájem o vystoupení, mohl tak učinit v rámci diskuse.

Stranu očekává mnoho změn. Mohl byste je přiblížit?

První proběhly na sjezdu. Zúžili jsme počet členů ÚV na 49, obměnili ústřední orgán novými lidmi. Dalším krokem bude změna přístupů a způsobů v naší práci s lidmi. Realizovat změnu znamená, že i nižší orgány musí svou činnost přizpůsobit aktuálním výzvám a neignorovat je. Není to fráze, ale skutečnost.

Nemůžeme zůstat stát jen na nostalgickém vzpomínání minulosti a za každých okolností kritizovat současnost. Je nezbytné, abychom hledali, a podtrhuji to slovo hledali..., odborná východiska ze současné situace, ve které se Slovensko nachází. Jde o oblasti, které zajímají lidi nejvíce, jako jsou zdravotnictví, školství, sociální sféra, ekonomika a další. Představujeme si i změnu obsahu a jazyku našich Kroků, které asi zatím zůstanou jako měsíčník.

Co jste měl na myslí, když jste mluvil o porušování disciplíny ve straně?

Před volbami někteří naši členové v zájmu vlastní pseudopopularity medializovali nepodstatné záležitosti vnitrostranického života a výsledkem bylo, že společnost si vytvářela obraz o nestabilní, nejednotné a rozladěné straně. Pochopitelně, že lidé váhali, zda takové straně se vyplatí dát hlas. Proto jsme doplnili stanovy proti podobným excesům a členové, kteří by porušovali stranickou disciplínu, nebudou dále v naší straně.

A mohu uvést ještě jednu změnu. Na lidi, kteří k nám přišli z jiné politické strany, jako z SDĽ, SOP apod., se mnohdy pohlíželo s nedůvěrou. S touto praxí se sjezd rovněž vypořádal a pro všechny, kteří do strany vstoupí a budou pro ni pracovat, budou platit všechna práva a povinnosti stejně, bez rozdílů.

Rozešli jste se s Ivanem Hoptou, který disciplínu porušoval. Jsou problémy s ním vyřešené nebo mají pokračování?

Jedno musí být jasné. Pokud někteří nechtějí respektovat program a stanovy strany, rozcházejí se s nimi, potom nemohou být členy strany. Strana musí naplňovat program a nemůže se donekonečna zabývat žabomyšími spory, které jsou pro některé jedince důležitější než plnění programu. K Ivanu Hoptovi se strana postavila velmi férově. Když začal vynášet problémy, nepřistoupilo se hned k razantnímu řešení. Naopak. Snažili jsme se přátelsky si vysvětlit nedorozumění, ale on se rozhodl sám odejít ze strany. Založil si vlastní stranu s několika lidmi. Ať ji má a stará se o ní. Jejich programové dokumenty mi nejsou známé, ale vím, že se zabývají bezbřehou kritikou KSS. Svými postoji sám vyloučil možnost spolupráce s námi. My máme svůj program a nebudeme se neustále zabývat Hoptou.

Jednou ze slabin strany byla i personální práce. Máte představu, na co se zaměříte v blízké budoucnosti?

Tady nás čeká hodně práce. Zde jsme zaostali. Začneme u mladých lidí, kterým chceme dát prostor, pokud projeví zájem pro nás pracovat. A to nejsou jenom mladí 18letí, ale i zralí čtyřicátníci. Po neúspěšných volbách pociťujeme určité ochabnutí jejich zájmu. Změnit vztah ke straně u mladších ročníků nechceme dekretováním nižším orgánům, aby se za každou cenu omladily. Mladé přesvědčíme jen praktickou politikou. Zájem o nás nejvíce projevují mladí z dělnických profesí.

Druhá otázka, související s personální politikou, bude tkvět v odbornosti, která by měla dominovat před funkcionářským přístupem. Mám na myslí, že skončila éra prosazování funkcionářů bez odborného zázemí na kandidátky za poslance nejen do parlamentu, ale i na nižších úrovních. Nebude stačit jen délka členství ve straně, ale budeme požadovat odbornost, aby voliči věděli, že naši kandidáti mohou zasáhnout při jednáních orgánů, do kterých je zvolili, se znalostí věci.

Zaznamenali jste úbytek členské základny po volbách?

Upřímně řečeno očekávali jsme katastrofu, masový odchod členů a rozpad organizací. Okamžitá abdikace vedení přispěla do značné míry ke stabilizaci členské základny a nakonec jsme nezaznamenali žádné předpokládané katastrofické scénáře. Několik málo jednotlivců nás opustilo, ale to je zanedbatelné číslo. Důležité je, že všechny organizace se zachovaly.

Jak jste spokojen s otestováním vašich kandidátů v komunálních volbách?

Tam, kde jsme byli v koalici, získali jsme 31 starostenských křesel a sami 13. Celkem bylo zvoleno 293 poslanců za KSS, z toho 60 v koalici. Nezbývá nám nic jiného než konstatovat, že počet zvolených lidí neodpovídá našim možnostem. Potvrzuje se, že musíme proniknout více k lidem.

Setrváte na starém programu nebo bude pozměněn na VI. sjezdu KSS?

Bude pozměněn právě s přihlédnutím k odborným východiskům. Uložil nám to mimořádný sjezd. Nebudeme opakovat, že chceme bezplatné školství, zdravotnictví apod. Musíme najít východiska, jak bezplatnost zajistit. Najít východiska vyžaduje odborný přístup. Program bude zpracován tak, aby mohl být stále aktualizován v důsledku změn, kterými Slovensko bude procházet. Bude to i náš volební program do parlamentu v příštích volbách. Do zpracování našeho programu, který by se měl stát alternativou současné vládě, se nebudeme zdráhat zapojit odborníky, kteří nejsou členy naší strany.

To je směla myšlenka, ale odkud vezmete odborníky?

Musím otevřeně povědět, že mezi našimi členy máme i dobré odborníky, které jsme nevyužívali, ale s touto praxí je konec. Z vědeckých institucí a univerzit se nám nabízí rovněž odborníci, tak proč je nepřizvat a nepřijmout jejich pomoc.

Dlouho se mluvilo o tom, že strana zřídí odborné komise. Budou nebo nebudou?

Komise budou. Sjezd mi uložil, že do 16. prosince, kdy bude zasedat ÚV, mám připravit návrh na obsazení místopředsedů, předsednictva, tajemníka a také na obsahové a personální obsazení odborných komisí. Do řádného sjezdu v r. 2008 musíme připravit program, změnu stanov a personální zajištění orgánů, které sjezd bude volit. Bez systémové práce, založené na odbornosti, by se nám asi za dva roky tento náročný úkol nepodařilo splnit. Proto práce odborných komisí v průběhu nastávajících dvou let bude nezbytná.

Připravit kvalitní program asi bude o to těžší, že Smer-SD má silný sociální program, který, musíme říci po pravdě, Ficova vláda naplňuje. Co nového nabídne KSS?

Pro nás bude tento úkol skutečně těžký. Velkou škodou pro nás je, že jsme se nedostali do parlamentu. Mohli jsme přispět k širšímu naplnění představ občanů o levicové politice na Slovensku. Domnívám se, že bychom uměli najít cestu spolupráce se Smer. Ale volby rozhodly, že v parlamentu nejsme. Naše postavení je složitější v tom, že sociální demokraté skutečně naplňují program, který je v mnoha bodech shodný s naším.

Jak tedy vnímáte vládu Roberta Fica?

Musím říct, že vládu Roberta Fica vnímáme pozitivně, protože je tady obrovská kvalitativní změna k lepšímu ve srovnání s tím, co tu bylo. Zdůrazňuji, že fandíme a držíme palce Ficovi a politice, kterou Smer realizuje. Na druhé straně vidíme i problémy, které mohou doprovázet novou vládu v blízké budoucnosti.

Můžete je konkretizovat?

Mohou se objevit ve dvou oblastech. Za prvé v samotné vládní koalici. Žel, Smer-SD neměl na výběr a musel přistoupit k vládnutí s ĽS-HZDS a SNS, programově úplně odlišnými od Smer. Známe jejich politiku z minulosti. Proto vidíme v takto složené koalici zárodky jejích otřesů. Za druhé problémy vidíme i v samotném Smer. Je to nový politický subjekt, který se začal profilovat od hnutí třetí cesty k sociální demokracii. Když vycházím z osobních poznání některých poslanců Smer v parlamentu, musím konstatovat, že někteří mají velmi daleko k levicové politice. Proto nelze vyloučit určité turbulence v samotné straně. Případné otřesy, o nichž jsem se zmínil, mohou na druhé straně pomoci KSS k její popularitě - za předpokladu, že občany přesvědčíme o našich nových přístupech.

Všimla jsem si, že používáte termín skutečná levice. Upřesníte nám koho/co si pod ní představujete?

Smer-SD nepovažuji osobně za vyprofilovanou levicovou stranu. Může to být otázka času, kdy se tak stane. My jsme udělali chybu po volbách v r. 2002, když jsme měli připravené podklady jak začít s integrací SDĽ, Svazem dělníků Slovenska (ZRS) a Levým blokem, které se nedostaly do parlamentu, ale neusilovali jsme o to je realizovat. Nyní to musíme napravit.

Myslíte, že zmíněné strany s 0,3 % vám výrazně pomohou?

Jejich nízké preference ve vrcholné politice ještě nemusí znamenat, že 2+2 jsou čtyři. Pro krystalizaci domácí politické scény je namístě, abychom se sjednotili, pokud máme k sobě blízko. A ty strany volají po dialogu a spolupráci, přičemž je třeba zdůraznit, že některé jejich impulsy jsou pro levicovou politiku zajímavé.

Nepřekáží vám, že vedení obou stran v minulosti úzce spolupracovalo s vládou ĽS-HZDS a váš bývalý poslanec Arvay kandidoval v komunálních volbách za Levý blok?

Pokud mluvím o integraci, nemluvím o integraci představitelů, ale řadových členů. Máme výhrady vůči některým lidem, ale od toho je dialog, abychom si ujasnili pozice. A nakonec, i kdybychom se nedohodli, pokus o dialog za to stojí.

Budete se zajímat o spolupráci i s odbory, Jednotou důchodců, Unií žen nebo SPB?

Když se chceme dostat znovu do parlamentu, musíme nutně spolupracovat s vámi jmenovanými organizacemi. Pokoušeli jsme se o spolupráci již jako parlamentní strana, ale přednost byla dána Smer-SD, který měl velkou šanci stát se vládní stranou. To je jeden důvod, proč jsme podle mne neuspěli. Druhý byl v tom, že odvahu veřejně deklarovat spolupráci s komunisty vedení těchto organizací nemělo. Média nás vylíčila jako stranu nostalgickou, extremistickou, dogmatickou. Kdo by se k takové straně veřejně hlásil?

A je třeba přiznat, že někdy jsme k tomu přispěli sami. Musíme dokázat veřejnosti svou prací, svými postoji, že jsme jiní, než jsme se vžili do povědomí veřejnosti. Bude to velmi obtížná práce. Ale když se chceme podílet na změnách sociálních a ekonomických, na výstavbě státu, musíme se změnit sami.

Dojde ke změně i ve spolupráci s okolními komunistickými stranami?

Byl jsem místopředsedou ÚV i za minulého vedení a měl jsem možnost setkat se s vrcholnými představiteli komunistických stran. Deklarovali jsme např. nadstandardní vztahy s KSČM, ale musím se přiznat, že já jsem je osobně jako nadstandardní nevnímal. Říkám to otevřeně, neboť si myslím, že pro nadstandardní vztahy nestačí jen formální pravidelná setkání, ale je třeba více vzájemných konzultací v mezinárodních otázkách, týkajících se např. EU, NATO, více výměny zkušeností z praktické politiky, protože naše dvě strany mají k sobě nejblíže a řeší stejné nebo podobné problémy. Musíme dát větší prostor nadstandardnímu pracovnímu charakteru v naší spolupráci.

Mluvil jste i o vztahu ke Straně evropské levice. Pomýšlíte na vstup do EL?

Když mluvím o spolupráci, nemyslím na okamžitý vstup do EL. Jde nám o hledání východisek a možná později, podle situace, pomýšlet i na postupnou integraci. Myslím si, že sjednocení komunistických stran pod EL nebo jinou organizací může být v budoucnu aktuální. Prostor pro spolupráci vidíme i s frakcí GUE/NGL v EP. My jsme neuspěli ve volbách do EP a nemáme v něm svého zástupce, ale chceme udržovat kontakty i přes KSČM.

Co byste na závěr vzkázal našim čtenářům?

Byl bych rád, kdyby vaši čtenáři, naši přátelé, věděli, že KSS neustupuje ze svých ideových pozic. Jde o to, že naše strana se po volbách ocitla na křižovatce a my se museli rozhodnout. Buď budeme působit jako dosud, s těmi přístupy a náhledy, které se neosvědčily a zůstaneme malou politickou stranou vzpomínek, setkání, ale uzavření sami do sebe. Nebo při setrvání na své historii a tradicích budeme sledovat cíl, kterým je pro nás sociálně spravedlivá společnost..., ale tak, abychom přesvědčili a nakonec získali občany pro jeho uskutečnění.

Převzato z Ha No, 12. prosince 2006, Lýdie GRECKÁ