Vážené soudružky a soudruzi, reagoval bych na úvod na dvě vystoupení, nejdříve
na krásný a pravdivý příspěvek soudružky z úvodu o vztahu Šmerala a Gottwalda.
Naši tzv. soudruzi Dolejš a Ransdorf jej hodnotí prakticky stejně jako
komerční televize Nova v reportáži „Ustrašený diktátor". Jsou to věru zvláštní
představitelé komunistické strany. S. Ransdorf bojuje proti bezplatnému
školství, proti rezoluci odsuzující zrušení KSM, je pro imperialistickou
evropskou armádu – rád o mnohých z nás hovoří jako o „muzeu zkamenělin" – to
všechno jsou antikomunistické postoje a pokud Jiří Dolejš na konferenci „mladá
KSČM" hovoří o tom, že je mu celkem jedno, jestli někdo čte Kropotkina nebo
Džugašviliho a na příklady úspěšných komunistických stran, třeba řecké, která
se může smát párstránkovému materiálu, který má ambice asi říci všem
bojovníkům proti imperialismu v Latinské Americe, v Nepálu, Palestině, že by
měli odložit zbraně, se kterými vedou nerovný boj, a asi začít zakládat
družstva.
Vůbec zajímavá konference proběhla minulou sobotu („Konference mladá KSČM"-
KSM nechte mluvit na úvod, aby nemohli reagovat na 20ti minutovou Dolejšovu
nalévárnu velebící Stranu evropské levice (zase jsme si časem vystoupení byli
rovní a rovnější – ostatní dostali 5 minut s upozorněním na poslední minutu).
Strach, aby jsme nemohli reagovat na lži a útoky byl prodchnut celou
konferencí. Závěr, kdy jsme končili o půl hodiny dříve a přítomní funkcionáři –
především Kateřina Konečná nám 15 minut demagogicky vysvětlovali, proč ještě
dvěma přihlášeným neumožní reagovat a diskutovala spatra s někým, koho
napadala, napadal jeho (respektive její) názor s tím, že jsme již věděli, že
na to nemůžeme odpovědět. Takto řídí besedy antikomunisté typu Hučína či
Mejstříka. Produktem těchto postojů jsou pak výstupy menšiny mladých, kteří se
této konference zúčastnili a hlásili se k SEL, především k projektu Die.Linke
(který je volen na základě – slovy člena Die.Linke – komunistické esence
minulého režimu, ne na základě její dnešní politiky – oproti západním
reformistům mají výhodu, že lidé v ní stále vidí pokračovatele minulého
režimu. Kdyby to bylo, jak proklamuje či spíš klame Jiří Dolejš a
„reformovaní" postkomunisté tak oslovovali pracující, uspěla by samotná
Die.Linke/PDS i v bývalém západním Německu). Výstupy těchto mladých byly
opravdu k uzoufání a nevyčítám to jim, ale právě těm členům vedení KSČM, kteří
je udržují v těchto antikomunistických lžích – když soudružka z KSM hovořila o
tom, že je jí hanba za mladé, kteří se nedokáží přihlásit k odkazu svých
prarodičů a rodičů, kteří mnohdy položili svůj život, nemyslela tím jen mladé
obecně, jak to tradičně zkreslily Haló noviny, ale především ty, kteří to
řekli na zmíněné konferenci, třeba že „odkaz našich rodičů a prarodičů" nás
jen dovedl k roku 89. Taková neúcta!!! Korunu tomu nasadila soudružka, která
se chlubila , „úspěchem" toho, že oni za ústupky od své symboliky zůstali v Ne
základnám a KSM bylo vyloučeno. Chlubila se tím, že ve spolupráci s antikomunisty
vyhodili mladé komunisty, ne za jejich chování či aktivitu, ale za
komunistickou symboliku. Jaký to úspěch členky komunistické strany. Např.
organizujeme Politruk kempy – jak jsme je s nadsázkou nazvaly – naše
vzdělávání, učíme se, jak argumentovat s antikomunisty, v médiích, jak
organizovat a domlouvat akce, vyrábět materiály + uděláme výlep, petici, demo.
A máme zde samozřejmě teorii – na praktických zkušenostech současného
komunistického hnutí – v Latinské Americe, konkrétně ve Venezuele
např.
z návštěvy, poslance Latinsko – Amerického parlamentu Carola Wimmera (PCV –
Komunistická strana Venezuely). Ale menšina mladých, která se oháněla
Die.Linke, má o našich myšlenkách, o marxismu – leninismu, o hledání vědecké a
historické pravdy, jen vzdálené představy – je jim různými Dolejši naočkováván
názor, že za stav strany může „stará" a „konzervativní" členská základna,
jinými slovy kandidujte, ale hlavně se nám nepleťte do řízení strany. Co je
třeba. Je třeba vyměnit vedení strany. Ty z vedení, kteří kšeftují s mnohými
firmami, jak na to máme důkazy, kdy není problém vyfotit si na okresním výboře
pod bustou Klementa Gottwalda modré desky firmy, pro kterou pracuje
vnitrostranická firemní dealera, ty z vedení, kteří tomu cynicky říkají návrat
k Leninovi. Vojtěch Filip se přihlásil ke globálním přístupům sociální
demokracie (jak o tom psala Naše Pravda, zrušená prý z „úsporných důvodů",
v rámci úspor bylo nespíše nutné vyměnit i celou redakci). Když ve Volkswagenu
stávkovali zaměstnanci, v TV z nich dělali komunisty, tak jediný komunistický
poslanec, který tam přijel, byl Standa Grospič se svým asistentem a vedení
strany zatím ve Vratimově s polovinou sociální demokracie plánuje „Socialismus
pro 21. století" po třech volebních debaklech. Jediná překážka ke vstupu do
Strany evropské levice a jejich distancu od Kubánců a (pro ně) „ultralevé"
politiky KSM, Společnosti Česko-kubánského přátelství, Klubu českého
pohraničí, Slovanského výboru... jste vy, členská základna, která bude
rozhodovat na sjezdu. Na konferenci „mladá KSČM" dorazilo z deseti pozvaných
členů KSM dorazilo deset členů KSM. Z téměř dvou set pozvaných mladých z KSČM
jich dorazilo přes třicet. Netřeba komentovat – toto je cesta do pekel. A já
se na ní nechci podílet. Proto jsem dnes řekl jeden ze svých radikálních
projevů. Děkuji za pozornost, čest práci!