-woj-
Na demonstraci proti základnám byli
napadeni reportéři Zítřku!
Ve čtvrtek 29. března se v Brně uskutečnila demonstrace proti snaze o
umístění americké radarové stanice na území ČR. Demonstrace se zúčastnilo
přes sto komunistů všech věkových kategorii a taktéž řada kolemjdoucích se k
demonstraci připojila. Bohužel se demonstrace nezúčastnil nikdo z brněnské
pobočky iniciativy „Ne základnám“, jelikož si její členové zakládají na
přísné apolitičnosti všech jejich akcí. Nepochopili jsme tudíž proč
svolavatel demonstrace David Pazdera na komunistické manifestaci, která se
uskutečnila před Janáčkovým divadlem zval přítomné na demonstraci s tím, že
se jí bude brněnská pobočka „Ne základnám“ aktivně účastnit, i když o opaku
se vědělo již dlouho předem. Vlastní demonstrace proti základnám byla
zahájena ve čtyři hodiny odpoledne, kdy byly roztaženy transparenty a vlajky
KSM, byly rozdány cedule KSČM zaměřené proti základnám a bylo zahájené
přednášení projevů. Mezi jinými na demonstraci přednesli svůj projev
zástupci KSM, KSČM, členové Klubu Česko-Kubánského přátelství a dalších
levicových organizací. Po celou dobu projevů byly mezi účastníky demonstrace
šířeny materiály proti základnám a propagační materiály všech zúčastněných
organizací a taktéž kolovaly petice proti americkým základnám v ČR a za
vyhlášení referenda k umístění těchto základen v ČR. Atmosféra na
demonstraci byla vynikající a vše ještě podtrhával fakt, že se manifestace
uskutečnila před brněnským sídlem ODS, jejíž vláda umístění základen USA v
ČR podporuje. Na takovéto akci samozřejmě nemohli chybět redaktoři časopisu
Zítřek, který po dva týdny zval své čtenáře a redaktory k účasti na akci. Na
místo konání akce jsme dorazili ve trojčlenné formaci dvou redaktorů a
jednoho distributora našeho časopisu. Taktéž řada našich čtenářů a známých
přišla podpořit tuto demonstraci. Po příchodu na místo demonstrace jsme se
přátelsky přivítali s organizátory akce a pustili se do naší obvyklé
novinářské práce. Kromě obvyklých intervií s účastníky akce a shromažďování
materiálů o akci distribuovali naší účastníci akce poslední číslo našeho
měsíčníku Zítřek. Jako obvykle se náš časopis setkal s velikým zájmem a to
jak od již stabilních čtenářů tak od řady lidí, kteří se s ním setkali
poprvé. Největším úspěchem by se však dala nazvat skutečnost, že se o Zítřek
zajímali ve velkém mladí neangažování lidé, kteří se k demonstraci spontánně
připojovali. Mnozí z nich se do něj na místě začetli a my jsme byli
pozitivně překvapeni řadou pochvalných reakcí. Nejedná se však jen o úspěch
Zítřku, vždyť rozšíření takovéhoto množství komunistického časopisu mezi
nezaujaté čtenáře a řada pozitivních reakci je úspěchem celého hnutí. Touto
situací navozená dobrá nálada našich účastníků demonstrace však neměla mít
dlouhého trvání. Z pro nás naprosto nepochopitelného důvodu začali nás
někteří organizátoři demonstrace včele s Jiřím Fazorem bez jakéhokoliv
varování napadat, ve velkém na vytrhovali Zítřky z rukou a demonstrativně je
trhali a vyhazovali. Jako šéfredaktor časopisu jsem žádal vysvětlení. Na to
jsem byl seřván že šířím mezi přítomnými fašistickou propagandu (myslíte si
milí čtenáři, že je obrázek na úvodní straně březnového Zítřku, na kterém
antifašista kope nacistu kanadou do hlavy, propagací fašismu?) a bylo přede
mnou demonstrativně zničeno veliké množství kusů časopisu. Stěžoval jsem si
tudíž u hlavního pořadatele Davida Pazdery, který na mě řval že jsme nacisté
a že nám zničí všechny výtisky. My jsme se však nenechali zastrašit
vyhrožováním ani kradením a ničením našich časopisů a pokračovali jsme dál v
šíření našich tiskovin, tentokrát s větší ostražitostí. Několikrát si nás
pořadatelé demonstrace v čele s Jiřím Fazorem obstoupili s tím že nejsme
členové KSM, že toto je demonstrace KSM a že nám mají právo zakázat šířit
tady „fašistické“ tiskoviny. My jsme se však nedali, vždyť mnozí z naší
redakční rady, včetně těch na místě, jsou členové KSM na rozdíl od Jiřího
Fazora, který člen KSM není. To že jsme se zastrašování nezalekli rozlítilo
onu agresivní část pořadatelů natolik, že atakovali jednoho z distributorů
Zítřku. Toto fyzické napadnutí skončilo u příslušníka městské policie, jenž
na demonstraci dohlížel. Je zajímavé že na nás po celou dobu akce útočníci z
řad pořadatelů řvali, že jsou pomocníci policie a že nás mají právo zadržet
a předvést. Před policistou však tato tvrzení popřeli a to i když opak
dokazovala celá řada svědků. Krátce po tomto vyvrcholení konfliktu byla
demonstrace ukončena.
Vážení soudruzi, milí čtenáři, incident jenž se odehrál na brněnské
demonstraci KSM proti základnám USA v ČR považujeme za skandální. Takovýto
útok na nezávislé komunistické novináře ze strany lidí prohlašujících se za
komunisty nepamatujeme a vyzýváme tudíž všechny komunistické novináře, a
vůbec všechny slušné komunisty k odsouzení tohoto sprostého útoku na
redaktory a spolupracovníky časopisu Zítřek. Tento hanebný útok byl veden
bez jakéhokoliv varování a důvodu. Ke všemu argument Jiřího Fazora a Davida
Pazdery, že nám mají právo zakázat šířit Zítřek na náměstí Svobody je
naprosto směšný a rádi bychom jim připomněli, že pořadatel jakékoliv akce
bez asistence policie nemá právo kohokoliv fyzicky, či jinak napadat.
Na závěr bych vás všechny chtěl ujistit, že se reportéři Zítřku nenechají
nikým zastrašit a budou i nadále pokračovat ve své novinářské činnosti.
Zvoní zvon zrady, čí ruce ho
rozhoupaly?
Sobota, 31 březen 2007 (internetové stránky KSM)
Čtyři stovky nových podpisů přibyly pod petice Ne základnám a Ano
referendu při včerejší demonstraci Komunistického svazu mládeže na náměstí
Svobody v Brně, pod okny kanceláří ODS. Předseda klubu KSM Pro Brno David
Pazdera uvedl, že komsomolci v Brně nasbírali zatím 8000 podpisů lidí, kteří
nesouhlasí s vojenskými základnami USA. Informoval, že 26. dubna, kdy si
pokrokoví lidé budou připomínat na Čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v
Brně výročí osvobození moravské metropole v roce 1945 od německých fašistů,
naopak zde na náměstí Svobody bude souběžně demonstrace příznivců ODS pro
vojenské základny.
Pozdravy z Prahy předala brněnským demonstrantům předsedkyně Pražské rady
KSČM Marta Semelová. Zdůraznila, že pozdravy nikoliv od Topolánka, Saši
Vondry, Schwarzenberga či ministryně obrany Vlasty Parkanové. Nýbrž od těch
Pražáků, kterým na rozdíl od současné servilní proamerické vlády, není osud
ČR lhostejný a jednoznačně odmítají americkou radarovou základnu USA v
Brdských lesích. Zvoní zvon zrady. Čí ruce ho rozhoupaly tentokrát, ptala se
na náměstí Svobody Semelová. A hned si odpověděla: Ruce těch, kteří
bezostyšně a dosud beztrestně zrazují svou vlast. Ruce těch, kteří namísto
toho, aby hájili zájmy českých občanů, hájí zájmy USA. Dodala, že radarové
základny nepřinášejí bezpečí. Naopak přinášejí eskalaci napětí. My, kteří
nesouhlasíme, musíme být slyšet. Nejen v obci Troskavec, kde se vyslovili v
referendu naprosto jednoznačně. Ale v každém městě, v každé vesnici. Žádná
politická strana neměla umístění amerických základem ve svém volebním
programu. Mandát k tak důležitému rozhodnutí nemá ani vláda, ani poslanci a
senátoři, ale pouze a jedině my, občané, v referendu, zdůraznila.
Josef Štofan přiblížil účastníkům demonstrace problém neoprávněně vězněných
pěti kubánských vlastenců v USA na základě politického procesu v Miami.
Pozval veřejnost na demonstraci, kterou pořádá KSM v Praze se Společností
česko-kubánského přátelství 7. dubna od 16 hodin před velvyslanectvím USA v
ČR.
Letos v lednu jsem se díval z Velkého kamene v pohoří Sierra Maestra na Kubě
s 22 českými turisty na nejznámější americkou základnu Quantánamo, řekl
přihlížejícím demonstrantům Štofan. Nikdo z nás nemohl pochopit vývoj
využití této základny až po dnešní nelegální věznici pro tzv. teroristy.
Vězněni jsou v ní lidé z celého světa již pět let bez soudu a přijatelných
podmínek. Tady totiž neplatí žádná lidská práva. Američanům stačil na
získání základny na prvních sto let zkorumpovaný parlament bez ohledu na
přání lidu. Je to zhruba stejné, jako nyní v ČR. Nesouhlasím s tím, aby se o
nás rozhodovalo zase bez nás, sdělil Štofan lidem na brněnském náměstí
Svobody.
Akce zakončila týden, který začal 500 protestujícími na demonstraci proti
radarové základně pořádané západočeskými komunisty v obci Spálené Poříčí.